| hypersonic landscapes | cz | en |
Terénní nahrávky z míst v městské krajině s konstantně přítomným zvukem na horní hranici slyšitelnosti1. Zvukem způsobeným různými technickými zařízeními, někdy nezáměrně, někdy záměrně jako prostředek modulace/podmiňování prostředí, jako v případě odpuzovače ptáků, hlodavců nebo teenagerů. Jde o zvuky na okraji pozornosti, efemérní přesto intenzivní.
Praha, CRT monitor ve stanici metra Náměstí Republiky, 17. 12. 2014
konstantní zvuk 15,65 kHz
Praha, zářivka v trafice u Hlavního nádraží, 27. 2. 2015
konstantní zvuk 14 kHz
Praha, zahrada u domu K Nové Vsi 16, Praha 13 - Jinonice, 10. 1. 2015
přerušovaný hlasitý zvuk nepravidelně kolísající mezi 14,58 kHz a 18,8 kHz
Praha, chodba v hotelu Golf, Plzeňská 103/215c, Praha 5 - Motol, 15. 12. 2014
konstantní zvuk 19,75 kHz
Opava, Obecní dům, 21. 2. 2015
zvuk pravidelně kolísající mezi 13,2 kHz a 16,2 kHz
Opava, plašička ptáků na budově Slezského muzea, 20. 2. 2015
pravidelně přerušovaný hlasitý zvuk 25 kHz, na konci jednotlivých pulsů až 40 khz + výrazné harmonické složky 12,5 kHz a 6,4 kHz, na konci jednotlivých pulsů přibližně 14-18 kHz a 8 kHz
Opava, plašička ptáků na budově Slezského muzea, zevnitř budovy, 20. 2. 2015
zvuk je výrazný i přes zavřené okno
Berlin, Stresemannstraße 95, 16. 4. 2015
zvuk pravidelně kolísající mezi 14,2 kHz a 17,2 kHz
Berlin, pasáž u autobusového nádraží Rathaus Steglitz, 24. 4. 2015
tišší konstantní zvuk 15,7 kHz a 29,4 kHz
Praha, Bar Albertov, Na Slupi 3, Praha 2, 31. 5. 2015
přerušovaný hlasitý zvuk nepravidelně kolísající mezi 16,2 kHz a 30,5 kHz + harmonické frekvence 32,4 - cca 40 kHz
Paddock Wood, Kent, UK, 11 Church Road, 9. 10. 2015
pravděpodobně plašička hlodavců, spouští se detektorem pohybu, zvuk pravidelně kolísající mezi 24,5kHz a 34kHz a poté mezi 17,8kHz a 25,8kHz + 35,4kHz a 44kHz
Praha, U Smaltovny 2, Praha 7 - Holešovice, 17. 1. 2016
zvuk pravidelně kolísající mezi 13,3 kHz a 16,6 kHz
Praha, Hošťálkova 54, Praha 6 - Břevnov, 11. 6. 2016
opakující se sekvence mezi 10,7 kHz - 15,8 kHz a 18,7 kHz
London, UK, na rohu Whitcomb St. a Coventry St., 11. 6. 2016
v pravidelném intervalu střídající se frekvence mezi 14,9 kHz a 19,8 kHz
London, UK, na rohu Whitcomb St. a Coventry St., 11. 6. 2016
uprostřed křižovatky (ticho, krátce 19,6 kHz, poté 16,6 kHz)
Praha, na rohu Strahovského stadionu, Vaníčkova ulice, 24. 1. 2017
pravidelně se opakující sekvence nestejně dlouhých impulzů kmitajících ve spektru mezi 13,5 kHz - 24,5 kHz s dominantní frekvencí okolo 22,8 kHz
Praha, Lukavského 2, Praha 5 - Košíře, 13. 2. 2017
tišší zvuk kmitající okolo 15,1 kHz
Únětice, Ke Splavu 175, 25. 2. 2017
dvě samostatné linky stejného tvaru, jedna pravidelně kolísající mezi 12,1 kHz - 14,2 kHz, druhá mezi 13,8 kHz - 16,1 kHz
detail spektra - 3 sekundy ze začátku a konce nahrávky
Praha, Patočkova 41, Praha 6 - Břevnov, 2. 3. 2017
tišší zvuk v pravidelných impulzech 40 kHz - 9,8 kHz - 40 kHz
Český Krumlov, auto s maďarskou značkou u tenisových kurtů v Chvalšinské ulici, 26. 6. 2017
zvuk pravidelně kolísající mezi 13,7 kHz - 16,7 kHz
Praha, U Malvazinky 9, Praha 5 - Smíchov, 3. 2. 2018
tišší, pravidelně se opakující sekvence 12 kHz - 17 kHz + harmonická frekvence 34 kHz
Paddock Wood, Kent, UK, St. Andrews Park, u záchodů, 7. 10. 2018
16,1 kHz, hlasitost se zesiluje v pravidelných impulzech + harmonická frekvence 32,2 kHz
Praha, Punctum-Krásovka, v kuchyni, 27. 6. 2019
přerušovaný zvuk nepravidelně kolísající mezi 16,9 kHz a 28,2 kHz + 33 kHz - 45 kHz
Další hypersonická místa můžete posílat na hypersoniclandscapes@gmail.com
↲ marek hlaváč
1 Člověk teoreticky dokáže slyšet zvukové vlny v rozmezí přibližně 20 Hz - 20 kHz, horní hranice je ale u každého člověka velmi individuální a s přibývajícím věkem a vystavením hluku klesá (dítě může teoreticky slyšet až 24 kHz, u padesátiletého člověka je hranice průměrně 14 - 15 kHz). I když slyšení uchem je takto omezené, intenzivní vyšší frekvence (i vyšší než 20 kHz (ultrazvuk), až přibližně do 100 kHz) lze vnímat vedením kostmi lebky 1.1.
Podle některých studií člověk dokáže podvědomě vnímat i neslyšitelné zvukové vlny těsně nad hranicí slyšitelnosti - Tsutomu Oohashi se svým týmem tento jev pojmenoval 'hypersonic efffect'. Výsledek jejich výzkumu1.2 naznačuje, že frekvence nad 20 kHz dokážou podvědomě ovlivnit lidský mozek a modulovat vnímání slyšitelného spektra.1.3
Při vysoké hlasitosti (přes 120 dB) ultrazvuk u hranice slyšitelnosti (20-40 kHz) může způsobovat fyzické stavy jako nevolnost, bolest hlavy, tinitus, bolest uší, závrať, únavu, poškození sluchu při delší expozici, ještě vyšší intenzita (přes 150 dB) způsobuje zahřívání a poškození tkání.1.4
Směrovost ultrazvuku se využívá ke konstrukci směrových reproduktorů, které využívají nonlineární charakter vzduchu, který slouží jako demodulátor modulovaného ultrazvuku - reproduktor tedy vysílá 'paprsek' neslyšitelných frekvencí, které se stávají slyšitelnými pouze pro toho, kdo stojí před ním.1.5 Takováto technologie tedy nabízí zcela nové možnosti prostorovosti zvuku - kde zvuk již není všeobklopující, ale rozdělený v prostoru, určený jen pro někoho.1.6
Existují také spekulace, že ultrazvuk je také používán ve zvukových zbraních produkujících intenzivní směrový zvuk (long-range acoustic device, LRAD), používaných např. k rozhánění davu armádou nebo policií.1.7 Faktu, že s postupujícím věkem se zhoršuje vnímání vysokých frekvencí využívají zařízení k ovládání obyvatelstva na základě věku - např. produkt s názvem 'mosquito' má sloužit k odpuzování teenagerů.1.8
Ve sféře standardů digitálního audia, komprimovaných zvukových formátů a internetových streamovacích služeb jako např. Vimeo nebo Soundcloud vládne naopak politika ořezávání vysokých frekvencí a to nejen ultrazvukových ale i vysokých fekvencí slyšitelného spektra (od 16 kHz výš).
Z futuristického pohledu na vysokofrekvenční zvuk je zajímavý termín Steva Goodmana 'unsound' - ještě neslyšitelné - označující zvuk těsně za hranicí slyšitelného spektra (infrazvuk i ultrazvuk) afektivně modulující vnímání. 'Unsound' může být v negativním smyslu nástrojem ovládání, ale také možností ještě neslyšitelného v běžném sluchovém spektru - nové rytmy, rezonance, textury a syntézy...1.9
1.1 http://publications.lib.chalmers.se/records/fulltext/147171.pdf;
http://www.tinnitus.vcu.edu/Pages/Ultrasonic%20Hearing.pdf
1.2 Tsutomu Oohashi at al.: Inaudible High Frequency Sounds Affect Brain Activity: Hypersonic Effect, in: Joournal of Neurology 83 (2000), 3548-3558; http://jn.physiology.org/content/83/6/3548.full
1.3 Když testovacím osobám pouštěli zvuk obsahující slyšitelné i neslyšitelné frekvence, pozorovali změnu mozkové aktivity, která při poslechu jen slyšitelného spektra nenastala.
1.4 viz např.: http://www.hc-sc.gc.ca/ewh-semt/pubs/radiation/safety-code_24-securite/index-eng.php#a2.2.1;
http://www.hse.gov.uk/research/crr_pdf/2001/crr01343.pdf
1.5 např. Audio Spotlight (http://www.holosonics.com/), HyperSonic Sound od American Technology Corporation, společnosti vybavující směrovými zvukovými zařízeními americkou armádu (http://www.lradx.com/site/) nebo Soundlazer (http://www.soundlazer.com/); více: http://en.wikipedia.org/wiki/Sound_from_ultrasound
1.6 Kromě použití k reklamním účelům nebo signalizaci na internetu kolují zprávy o případech obvinění, kdy byly tyto směrové reproduktory použity k pronásledování - ke znejistění oběti - kdy oběť slyší zvuk např. hlasy, které ostatní neslyší.
(http://en.wikipedia.org/wiki/Sound_from_ultrasound#Organized_stalking)
1.7 http://en.wikipedia.org/wiki/Sonic_weapon; http://en.wikipedia.org/wiki/Sound_from_ultrasound#Military
1.8 http://movingsoundtech.com/
1.9 Steve Goodman: Sonic Warfare - Sound, Affect, and the Ecology of Fear, MIT Press 2010